• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

A teď k tomu nejdůležitějšímu: textilie. Cozy interior poznáte podle toho, že se v něm chce člověk stočit do klubíčka. A k tomu potřebujete měkkost. Sametové čalounění není jen hezké na pohled, ale také příjemné na dotek. Když si večer sednete s knížkou, dlaně přirozeně hladí ten jemný povrch. Jen pozor na barvu – světlý velvet vypadá luxusně, ale každá skvrna je na něm vidět. Já osobně miluju tmavě zelenou nebo hořčicovou. Ty barvy maskují nečistoty a zároveň dodají místnosti hloubku. K tomu hodit pár sametových polštářů v různých velikostech a jedna hebká deka z lnu nebo vlny. Materiály, které pohladí, vytvoří ten správný kontrast k chladným stěnám a podlaze. Najednou máte pocit, že dýcháte jinak, pomal


První velká lekce přišla, když jsem zkoušela do rohu nacpat klasickou postel. Šířka vycházela tak akorát, ale zbytek místnosti zůstal nepoužitelný. Pak mi kamarádka, která dělá interiérového designéra, poradila, ať se podívám po posteli s úložným prostorem. Dnes už bych bez něj nezačala. Pod lůžkem máme tři výsuvné šuplíky na sezónní oblečení, spacáky a tašku s návštěvnickým povlečením. Navrch jsem dala kvalitní pěnovou matraci o tloušťce 16 cm na laťkovém roštu, aby se dětská páteř měla kde pružit. Žádná překližka. Rošt je důležitý, protože zajišťuje větrání matrace a zabraňuje plísním. Když jsme to složili dohromady, najednou zmizela ta věčná otázka, kam schovat zimní bundy. Jenom pozor na hloubku šuplíků, standardních 40 cm nestačí na velké krabice od stavebnic. Měřte prostor, nechte si u výrobce udělat šuplíky do celé šířky rámu. Jinak budete cpát věci do mezer a ztrácet drahocenný ob


Závěrečný střípek do skládačky barev. Všimněte si, že nejčastější chyba je kombinovat teplé a studené odstíny vedle sebe bez přechodu. Když máte v obýváku tyrkysovou stěnu a naproti ní meruňkovou sedačku, vznikne barevný konflikt, který vás bude bolet hlava. My jsme to vyřešili bílým kobercem a polštáři v neutrálních tónech. A až budete příště stát v obchodě s barvami, vezměte si vzorník a přiložte ho k podlaze. Světlo z displeje telefonu lže – jen přirozené denní světlo ukáže pravdu. Moje ložnice dnes vypadá jako hotelový pokoj, ne jako skladiště věcí pod postelí. A je to jen o tom, že jsem přestala honit módu a začala poslouchat, co barvy dělají s mým spán


Pokud máte opravdu stísněný prostor, například obývák spojený s kuchyní, musíte přemýšlet i o spánku pro návštěvy. Zde vám pomůže promyšlený sofa bed. Ne každá rozkládací sedačka je totiž vhodná na každodenní ležení. Ráda testuji, jak snadno a rychle přechází z denního režimu do nočního. Osobně preferuji modely s click-clack mechanismem. Ten se dá ovládat jednou rukou, stačí stáhnout opěrák. Když to uděláte, vznikne rovná plocha bez nerovností. Vyhněte se levným variantám, kde se spojnice prohýbají. Na spaní pod 180 centimetrů délky raději nesahat. Pak už je to jen o tom, že přes den slouží jako reprezentativní sedadlo a večer se z něj stane postel pro


Spaní na pohovce má ale háček. Klasická sedačka má polstrování určené k sezení, ne k spánku. Po dvou nocích mě bolely boky a ramena. Proto jsem investovala do extra matrace, kterou přes den v bed with storage pod oknem. Tenhle kousek nábytku je geniální: nahoře můžete sedět a číst si, uvnitř je prostor na lůžkoviny, deky, dokonce i na sezónní oblečení. Když přijde návštěva, vytáhnu foam mattress, položím ji na rozloženou pohovku a mám rázem postel srovnatelnou s klasickou pružinovou matrací. Ta pěna je vysoká šestnáct centimetrů, což není moc, ale na přespání bohatě stačí. Kdo by chtěl luxus, ať si koupí dvaceticentimetrový model. Já se spokojila s tím, že host není ráno zkroucený jako kancelářská spo


Zpátky k pracovnímu stolu. Po půl roce experimentů jsem dospěla k tomu, že jediná cesta vede přes multifunkčnost. Můj současný home office desk je vlastně rozkládací jídelní stůl z masivu, který přes den slouží jako psací plocha a večer jako místo k večeři. Když potřebuju psát, odložím ubrus a talíře do bed with storage vedle pohovky. Problém je, že na stole nesmí zůstat žádné papíry ani propisky, protože pak by večeře vypadala jako porada ve firmě. Naučila jsem se po sobě uklízet a každý večer dávat notebook do skříně. Zní to jako otrava, ale vytvoří to rituál, který odděluje pracovní prostor v ložnici čas od osobního. Když laptop zmizí z dohledu, mozek přestane myslet na emaily a začne řešit, jestli mají brambory dost s


První, co jsem zkusila, byl levný skládací stolek z hobby marketu. Vypadal jako mobilní základna z kanceláře, akorát v béžové barvě. Domácí pohoda nulová. Po týdnu jsem ho odvezla na chatu a začala hledat něco chytřejšího. Narazila jsem na koncept, který kombinuje dvě funkce v jednom kusu nábytku: běžný psací stůl, který se večer promění v něco užitečného. Jasně, mluvím o variantě, kde home office desk zároveň slouží jako odkládací plocha pro ložní povlečení nebo jako malý konferenční stolek. Jenže pak přišla návštěva od kamarádky z Prahy, která chtěla přespat. Najednou jsem zjistila, že žádné místo na spaní nemám, a že moje vysněná minimalistic work station je k ničemu, když nemůžu nabídnout pos