• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejvíc mě objev takzvaného click-clack mechanism. Na první pohled vypadá jako obyčejná sedačka s elegantním čalouněním. Když ale zatáhnete za madlo a lehce přitlačíte opěradlo, celá konstrukce se během pěti vteřin přemění z pohovky na lehátko nebo rovnou na rovnou plochu k spaní. Žádné vytahování polštářů, žádné skládání matrací. Prostě cvak, cvak a máte hotovo. Moje první sedačka s tímto systémem měla jednoduchý potah, ale brzy jsem zjistila, že velvet upholstery je mnohem praktičtější, než se zdá. Sametový povrch je neuvěřitelně příjemný na dotek, nepouští chlupy a hlavně na něm není vidět každé smítko. V obýváku působí luxusně, v ložnici útulně. A když přijde návštěva, stačí přehodit deku a máte hot


Z vlastní zkušenosti vím, že nejtěžší je rozhodnout, jestli zvolit menší dvoumístný model, nebo rovnou třímetrovou rohovou sedačku. Tady pomůže jednoduchý trik. Vezměte si metr a v obýváku si vyznačte, kde bude sedačka stát. Pak si lehněte na zem a zkuste, jestli se tam vejdete s nataženýma nohama. Moje kamarádka si koupila krásnou pohovku z katalogu, ale doma zjistila, že na spaní má jen 170 cm. Pro její 180 cm výšku to byla katastrofa. Výsledek? Po dvou týdnech ji vyměnila za model o 20 cm delší. Sedačka na spaní musí být vždy alespoň o 10 cm delší, než je výška nejvyššího člena domácnosti. Jinak skončíte s nohama přes okraj a probuzením do kře


Někdy děláme chybu, že kupujeme židle podle fotek a pak zjistíme, že se nám do bytu nehodí. Třeba když máte úzkou chodbu a široké židle blokují průchod. Proto doporučuju nejdřív změřit prostor kolem stolu – na každou stranu nechte aspoň 70 centimetrů, aby se dalo pohodlně odsunout. A pokud máte skleněný stůl, vyhněte se židlím s ostrými kovovými podnožemi, které by mohly desku poškrábat. Dřevěné dining chairs s měkkými konci nožiček jsou bezpečnější. Když jsem před lety zařizovala první byt, koupila jsem slevněné plastové židle s kovovými nohami – do týdne měly na koncích gumové krytky utržené a podlaha byla samá rýha. Od té doby sázím na masiv nebo kvalitní překližku s ochrannými patk


Pojďme se na chvíli zastavit u materiálů. Sametová velvet upholstery vypadá krásně, ale vyžaduje péči. Pokud máte malé děti nebo domácí mazlíčky, radši zvolte pratelný potah nebo tmavší odstín, na kterém nejsou vidět skvrny od kávy. Já osobně miluju kombinaci tmavě zeleného sametu na sedáku a černých kovových nohou – vypadá to luxusně a přitom to není „prasátko na špinění". A co se týče podnoží, vsaďte na ty, které nevržou a mají gumové zakončení. Když jsem kupovala levné židle z hobby marketu, první týden byly tiché, ale po měsíci vydávaly takové skřípění, že jsem při večeři neslyšela vlastní myšlenky. Vyplatí se investovat o pár stovek víc a mít k


Z vlastní zkušenosti můžu doporučit click-clack mechanism, který funguje na principu sklopení opěráku do roviny. Je to geniální vychytávka pro malé byty, protože nemusíte nic posouvat, žádné tahání a nadávání. Stačí lehce zatáhnout za páku a sedačka se promění v lehátko nebo plnohodnotnou postel. Právě u tohoto systému jsem ale narazil na problém: pokud je opěrák zároveň polštářem, při sklopení vám zbude pod hlavou díra. Vyřešil jsem to přikoupením extra pevného polštáře, který mezeru vyplní. A knihy? Ty mám uložené přesně v úrovni očí na protější stě


Když už jsme u té koupelny, dlažba a pohovka spolu ladí víc, než byste čekali. Tmavě modrý velvet na pohovce krásně kontrastuje se světle šedou podlahou a stěnami z bathroom tiles. A právě ten kontrast vytváří v malém bytě dojem hloubky. Kdybyste zvolili stejnou barvu, všechno by splynulo v beztvarou hmotu. Naopak, když pohovka vynikne vůči dlažbě, prostor působí členitě, ale ne chaoticky. V koupelně pak stejný princip funguje s obklady. Světlé velkoformátové dlaždice na podlaze a sytý odstín na jedné stěně jako akcent. Výsledek je klidný a zároveň živý. Jen pozor na spáry. Pokud je dlažba lesklá, každá kapka vody je vidět a musíte utírat po každém sprchování. Matný povrch je v tomto ohledu milosrdněj