• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pokud chcete zažít atmosféru první republiky na vlastní kůži, naplánujte si návštěvu na dopoledne, kdy je pasáž nejméně frekventovaná. Sedněte si do kavárny, která je součástí komplexu, a pozorujte lidi. Všimněte si, jak se zvuk odráží od klenutého stropu — akustika je tu jiná než v moderních obchodních centrech. Tento klid vám umožní vnímat prostor tak, jak ho vnímali prvorepublikoví návštěvníci. Vyhněte se ale focení s bleskem, pokud zrovna probíhá představení v kině — ruší to ostatní a navíc to není povolené.

Při obnově plotu a zahrady se vyhněte častým chybám. První z nich je snaha o „dobový" vzhled za každou cenu – použijete-li repliky s moderními materiály, které jen imitují staré, výsledek působí kýčovitě. Mnohem lepší je zachovat jednoduchost: natřete kovové části tmavě šedou nebo černou barvou, podezdívku nechte z režného zdiva nebo ji natřete vápennou omítkou. Druhou chybou je přehnané zastřihávání keřů do koulí a kuželů – funkce zahrady nebyla okrasná, ale obytná. Třetí pastí je betonování celého pozemku kvůli údržbě; původní zahrada počítala s propustnými povrchy, které vsakují vodu.

Když už budete na Malé Straně, zkuste se ztratit v bočních uličkách, jako je Tomášská nebo Josefská. Tam najdete malé dvorky, které jsou přístupné veřejnosti, a často v nich objevíte kavárny nebo galerie, jež jsou oblíbené spíš místními. Typickou chybou turistů je snažit se stihnout co nejvíc za jeden den. Malá Strana si zaslouží pomalejší tempo – klidně se vraťte dvakrát, ráno i večer, a pokaždé uvidíte jinou tvář této čtvrti.

Než vyrazíte, zkontrolujte si dvě věci: otevřenost ulic a stavbu terénu. Baba leží na svahu, takže pohodlná obuv není luxus, ale nutnost. Většina vil má charakteristická pásová okna, ploché střechy a bílé fasády – ale pozor, mnohé z nich prošly rekonstrukcemi, které původní vzhled mírně pozměnily. Porovnejte tedy to, co vidíte, s historickými snímky, které najdete v místní knihovně nebo v archivech městské části. Vyhnete se tak zklamání, že dům už nevypadá jako na dobové fotografii.

Při procházce si osvětlení v obývákušímejte domovních znamení. Na Malé Straně jich najdete desítky a každé má svůj příběh. Například U Zlatého lva na Újezdě nebo U Bílé labutě v Thunovské ulici. Tato znamení sloužila k orientaci už ve středověku, kdy čísla popisná neexistovala. Orientace podle nich je nejen praktická, ale i zábavná – a rozhodně vám zpestří výlet víc než pohled do mobilní mapy.

Kolonie Baba na okraji Dejvic není jen soubor vil, ale učebnice funkcionalismu pod širým nebem. Na rozdíl od jiných pražských čtvrtí, kde se moderní architektura mísí s historickou zástavbou, tu najdete ucelený soubor staveb z počátku 30. let, které vznikaly podle přísných urbanistických pravidel. Procházka tu není náhodná prohlídka – je to čtení z mapy idejí, které měly změnit bydlení střední třídy. Klíčové je vědět, že většina domů je stále obydlená, a proto se díváte hlavně zvenčí.

Pokud chcete zažít Malou Stranu večer, vydejte se po setmění na petřínské sady. Odtud je vidět osvětlený Hrad i panorama Malé Strany, a to bez davů. Pozor ale na to, že některé cesty na Petříně nejsou osvětlené, takže si vezměte baterku a držte se hlavních schodišť. Večer se také vyplatí vyhnout se místům u mosteckých věží, kde se pohybují nejrůznější podomní prodejci a pouliční umělci – ne vždy jde o férové nabídky.

Při procházce si všímejte také technických detailů, které běžný turista přehlédne: okapové svody integrované do fasád, atypické tvary oken nebo skleněné tvárnice, které propouštěly denní světlo do chodeb. Tyto prvky nejsou náhodné – řešily praktické problémy, jako je zastínění nebo větrání. Pokud si je budete všímat, začnete chápat, proč funkcionalisté odmítali ornamenty: stavěli domy, které měly fungovat jako stroje na bydlení, ne jako výkladní skříně.

Při určování stáří si všímejte i navazujících prvků: portály, ostění oken, schodiště. Gotický portál má lomený oblouk, ale v přízemí se často dochovaly pouze fragmenty. Pokud je klenba příliš nízká a stlačená, může jít o pozdně gotickou úpravu z 15. až 16. století. Naopak vysoká, štíhlá klenba s množstvím žeber ukazuje na vrcholnou gotiku. Nezapomeňte zkontrolovat, zda jsou klenby původní, nebo jen vestavěné do staršího domu – mnohdy se gotické klenby skrývají pod novodobými podhledy. Při rekonstrukcích se vyplatí konzultovat stavebního historika, ale základní orientaci zvládnete sami, když se zaměříte na profilaci žeber, způsob podepření a materiál.

Nejčastější omyl: hrotitý oblouk není důkazem gotiky Hrotitý oblouk se objevuje i v novogotických stavbách z 19. století a v historizujících úpravách. Pokud v přízemí vidíte hrotitou klenbu, ale žebra jsou subtilní, pravidelně profilovaná a vyrobená ze sádry nebo štuku, jde téměř jistě o novodobou kopii. Pravá gotická žebra jsou masivní, z pískovce, vápence nebo cihel, a jejich průřez je nepravidelný – při bližším zkoumání uvidíte drobné nerovnosti vzniklé tesáním. Typická chyba: spoléhat se jen na hrotitý tvar a přehlédnout, že klenba má nabarvené falešné žebroví, které je pouze namalované na omítce. Vždy proto zkuste opatrně poklepat na žebro – skutečné kamenné žebro zní dutě, protože je vyzděné s mezerou, zatímco štukové je plné.

Should you loved this article and you would love to receive more info about další informace assure visit the site.