• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Rotunda svatého Martina na Vyšehradě patří k nejstarším dochovaným stavbám v Praze. Než se k ní vydáte, ověřte si otevírací dobu – v zimních měsících bývá přístupná jen o víkendech, zatímco v létě ji najdete otevřenou téměř denně. To, že je rotunda malá, neznamená, že si ji prohlédnete za pět minut. Připravte se nábytek na míru to, že vás průvodce provede historií, která sahá až do 11. století, a ukáže vám i místa, která běžný návštěvník přehlédne.

Na závěr si dejte pozor na jeden častý omyl: If you cherished this post as well as you would want to acquire more details with regards to úprava interiéRu generously stop by our own webpage. rotunda svatého Martina není totožná s rotundou svatého Václava, která stojí na vyšehradském nádvoří. Ta druhá je sice také starobylá, ale odlišná svým zasvěcením i vzhledem. Pokud si nejste jistí, zeptejte se personálu nebo si přečtěte informační tabuli u vchodu. Až budete odcházet, zkuste si představit, jak vypadalo toto místo před tisíci lety – teprve pak pochopíte, proč je rotunda svatého Martina považována za jeden z klenotů české románské architektury.

Samotná prohlídka trvá zhruba půl hodiny. Průvodce vám poví nejen o architektuře, ale i o tom, jak rotunda přežila husitské války i barokní přestavby. Zeptejte se na detaily, které vás zajímají – třeba na to, proč je stavba tak malá a jak se v ní po staletí sloužily bohoslužby. Častou chybou návštěvníků je, že se soustředí jen na interiér a zapomenou si prohlédnout vnější zdivo, kde jsou patrné stopy původní románské techniky. Zkuste si všimnout i malých oken, která jsou vsazená do tlustých zdí – v době vzniku rotundy sloužila spíš k větrání než k osvětlení v obýváku.

Praha je město, kde se historie mísí s legendami, a jen málokterá místa jsou opředena tolika příběhy jako Faustův dům na Karlově náměstí a ďáblova bible v Klementinu. Pokud se sem chystáte, vyplatí se připravit. rekonstrukce koupelny krok za krokemčnete-li Faustovým domem, zapomeňte na to, že se do něj jen tak podíváte. Budova je součástí nemocnice a veřejnosti běžně nepřístupná. Můžete ji obdivovat zvenčí, a to z různých úhlů – nejlépe z prostranství před vchodem, kde je i pamětní deska. Nezapomeňte si přečíst aspoň základní verzi legendy o Faustovi, jinak vám unikne celý rozměr místa.

Kde hledat ďáblovu bibli a co si pohlídat při vstupu Druhý cíl, ďáblova bible, se nachází v Klementinu, které je dnes součástí Národní knihovny. Prohlídky probíhají pouze s průvodcem a je nezbytné si místo rezervovat předem. Často se stává, že turisté přijdou bez rezervace a pak jsou zklamaní. Doporučuji dorazit alespoň čtvrt hodiny před začátkem prohlídky, protože vstup do areálu prochází bezpečnostní kontrolou a může se čekat. Vezměte si s sebou doklad totožnosti, jinak vás nemusí pustit. Uvnitř je zakázáno fotografovat a používat mobilní telefony, takže očekávejte, že si zážitek odnesete hlavně v hlavě.

Jak se vyznat v kubistických detailech interiéru Když procházíte jednotlivými patry, zaměřte se na detaily, které by laik přehlédl. Typickým prvkem českého kubismu jsou takzvané „krystalové" tvary – tříboké a čtyřboké výstupky na stropech, půlkruhové oblouky nad okny a nepravidelně členěné parapety. Nejvíc jich uvidíte v hlavním sále v prvním patře, kde je také expozice kubistického umění. Všímejte si, jak se světlo odráží od fazetových ploch – právě tento efekt dělá z kubismu architektonický zážitek, ne jen stylovou dekoraci.

Vstupní portál a jeho klíčové detaily Portál je druhým rozhodujícím prvkem. Renesanční portál poznáte podle rámu, který je tvořený šambránou – tedy orámováním kolem dveří. Často má bosáž, tj. pravidelně opracované kvádry s fazetou, které vytvářejí plastický efekt. Nad dveřmi bývá tympanon – půlkruhové nebo trojúhelníkové pole, někdy s reliéfem či nápisem. Všímejte si také ostění: u renesance je hraněné, ne profilované do gotických výklenků. Gotický portál by měl špičatý oblouk, zatímco renesance užívá oblouk půlkruhový nebo rovný překlad.

Na co si dát pozor při prohlídce a jak se sem dostat K rotundě vede několik cest, ale nejpohodlnější je vyjít od stanice metra Vyšehrad a pak se nechat vést ukazateli k parku. Cesta trvá asi deset minut a vede převážně mírným kopcem. Pokud jedete autem, počítejte s tím, že parkování v okolí je omezené a placené. Mnohem výhodnější je využít městskou hromadnou dopravu – tramvají dojedete až na Výtoň, odkud je to k rotundě kousek pěšky. Vyhněte se hlavní turistické trase od Táborské brány, kde se v sezóně tvoří dlouhé fronty.

Třetím krokem je pochopení funkce budovy. Dům byl postaven v letech 1911–1912 podle návrhu Josefa Gočára pro obchodní dům. Kubismus zde nebyl čistě estetický – ovlivňoval i dispozici místností, která měla usnadnit pohyb zákazníků a vystavení zboží. Dnes si proto všímejte, jak jsou propojeny jednotlivé prostory. Schodiště není jen komunikačním prvkem, ale také světelným průvodcem – jeho tvarování nasměrovává denní světlo do hloubky budovy. Tento princip můžete využít i při vlastní fotografii: foťte proti světlu, abyste zachytili hru stínů na kubistických hranách.