• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Základním pravidlem je zvolit pelíšek s vyvýšeným okrajem, ideálně kruhový nebo oválný. Právě ten poskytne psovi oporu pro hlavu a tlapky, když se stočí, a zároveň vytvoří pocit úkrytu, který vyhledává. Vyhněte se příliš plochým podložkám – pes se na nich sice sbalí, ale hlava mu sklouzává a svaly zůstávají napjaté. Ovšem pozor na příliš vysoké okraje u malých nebo starších psů, kteří by měli problém do pelíšku vlézt nebo se v něm otočit.

Nikdy nezačínejte česat zplihlé chuchvalce přímo od kořínků. To kočku bolí a způsobí to odpor k celé proceduře. Pokud narazíte na zacuchané místo, jemně ho prsty rozdělte na menší části a pročesejte od konečků směrem ke kůži. Na husté rohože použijte nůžky s tupým koncem, ale pozor: nůžky musí mířit rovnoběžně s kůží, nikdy ne kolmo, abyste ji neporanili. Raději srst zastřihněte o kousek výš, než abyste riskovali říznutí.

Nejdůležitější rekonstrukce koupelny krok za krokem je přestat přepravku schovávat do skříně mezi boty. Místo toho ji nechte trvale přístupnou v místnosti, kde kočka tráví nejvíc času. Otevřete dvířka, vložte dovnitř měkkou deku nebo ručník, který už voní po domově, a přidejte pamlsky. Pokud kočka dovnitř vleze sama, nechte ji být. Žádné zavírání, žádné přenášení. Cílem je, aby si přepravku spojila s bezpečím a odměnou. Tento proces může trvat několik dní nebo týdnů, záleží na povaze kočky. Klíčová je trpělivost – nikdy kočku do přepravky netlačte násilím, jinak si vytvoří ještě silnější averzi.

Na závěr buďte trpěliví. Každý pes se učí jiným tempem, ale většina potřebuje dva až tři týdny pravidelného výcviku, než přestane tahat. Nezapomeňte, že výcvik je o komunikaci, ne o . Pokud budete klidní, důslední a pozitivní, váš pes se rychle naučí, že volné vodítko znamená příjemnější procházku pro oba.

Častou chybou je kartáčovat jen vrchní vrstvu srsti. Podsada, která je hustá a jemná, se zamotává nejrychleji. Proto hřeben zasouvejte až ke kůži a jemným pohybem srst nadzvedáte. U koček s extrémně hustou podsadou pomáhá rozdělit srst na pramínky a česat je po jednom. Pokud se vám to zdá zdlouhavé, zkuste kočce vymezit „česací" místo a spojte to s pamlskem. Kočka si tak vytvoří pozitivní asociaci a bude u toho v klidu.

Velkým problémem je, že mnozí lidé začnou tahat za vodítko zpět, když pes zatáhne. Tím vzniká přetahovaná, ve které pes často vítězí. Místo toho změňte směr: jakmile pes zatáhne, otočte se a jděte opačným směrem. Tento manévr psa překvapí a naučí ho sledovat vaše pohyby. Pokud pes reaguje na vaše otočení, pochvalte ho a pokračujte v chůzi. Postupně zvyšujte počet změn směru, až pes začne chodit sám blízko u nohy.

Když už pelíšek vyberete, dejte psovi čas, aby si ho osahal. Nechte ho očichat a samotný pelíšek položte na místo, kde spí nejraději. Pokud ho pes odmítá, není to nutně špatný výběr – někdy stačí pelíšek na pár dní přikrýt jeho dekou. Ale pokud po týdnu stále spí vedle, vraťte se k bodu o velikosti a okraji. Často se ukáže, že jste zvolili příliš malý vnitřní průměr, nebo naopak okraj, který psa tlačí. Věnujte výběru čas, protože kvalitní pelíšek pro stočeného psa vydrží roky. A to se vyplatí víc než rychlá oprava.

Po příletu dopřejte kočce čas na aklimatizaci. Nechte ji v přepravce, dokud se sama nepřesvědčí, že prostředí je bezpečné. Teprve poté jí otevřete dvířka a nechte ji prozkoumat nový prostor. Nezapomeňte jí nabídnout vodu a jídlo, ale nemějte obavy, pokud první hodiny nebude chtít jíst – stres z cestování je běžný. Dejte jí klid a soukromí, aby se zotavila.

Jak postupovat při reálném setkání s jiným psem Když se blížíte k jinému psovi, mějte štěně na volném vodítku, ale s dostatečnou rezervou. Začněte na vzdálenosti, kde pes ještě nejeví zájem o druhého psa, a postupně vzdálenost zkracujte. Vždy, když štěně spontánně otočí hlavu k vám, ho odměňte. Pokud se začne upínat na druhého psa, zavolejte ho dřív, než se rozběhne. Používejte krátké, veselé povely a jako odměnu volte něco, co štěně miluje – kousky sýra, malou hračku nebo krátkou hru nábytek na míru tahání.

Důležitější než průměr je výška okraje. Pro stočeného psa by měl být okraj dostatečně vysoký, aby podpíral krk a hlavu, ale ne tak vysoký, aby mu bránil ve výhledu. Dobrým testem je, když si pes do pelíšku lehne sám a vy pozorujete, zda se mu hlava opírá o okraj, aniž by ji musel nepřirozeně zaklánět. Pokud pelíšek nemá okraj, můžete ho provizorně podložit dekami nebo válcem, ale to je jen dočasné řešení. Při výběru dbejte také na to, aby dno nebylo příliš kluzké – pes se při točení nesmí po podložce sunout.