• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Důležité je i prostředí. Vypněte televizi, odložte telefony a stůl prostřete tak, aby na něm bylo příjemně. Dítě by mělo sedět na stabilní židli s nohama opřenýma o podložku – když se necítí v rovnováze, těžko se soustředí na jídlo. Jídlo podávejte v menších porcích na menším talíři. Velký talíř plný jídla působí na dítě stresujícím dojmem. Místo tří chodů nabídněte jedno jídlo a k němu misku s ovocem nebo zeleninou, ze které si může samo brát.

Co se týče matrace, zapomeňte nábytek na míru měkké, silně prohýbající se varianty. Pro novorozence a batolata je vhodná tuhá matrace z kvalitní studené pěny nebo pružinové jádro s dětským režimem. Tvrdost poznáte jednoduše: když matraci stisknete pěstí uprostřed, neměla by se propadnout o více než jeden až dva centimetry. Důležité je také to, aby matrace měla pratelný, nejlépe snímatelný potah. Děti se během noci potí, občas se pozvrací a objevují se i jiné nehody. Bez pratelného potahu budete matraci často větrat, ale stejně zůstane zatuchlá a stane se živnou půdou pro roztoče.

Předčtenářská gramotnost se nevyvíjí sama od sebe. Dítě, které v šesti letech nezná rým, neslyšelo pohádku a neumí držet knihu, vstupuje barvy stěn do obýváku školy s podstatně těžším startem. Nejde o to, aby umělo číst dřív než ostatní, ale aby čtení vnímalo jako něco přirozeného a příjemného. První kroky přitom nevedou přes písmenka, ale přes jazyk, příběhy a společný čas.

Zároveň si dejte pozor na to, abyste pohyb nepovyšovali na novou povinnost. Dítě, které je zvyklé na obrazovku, má často problém s vlastní iniciativou. Nechte ho, ať si samo vybere, co bude dělat – ale nabídněte mu jen dvě nebo tři možnosti. Místo „Co chceš dělat?" se zeptejte: „Chceš jít na hřiště, nebo budeme skákat přes švihadlo?" Tím získá pocit kontroly, a přitom vy držíte rámec. Pokud dítě odmítá všechno, nechte ho chvíli být. Můžete mu říct: