• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Základní pravidlo zní: řežte vždy nad místem, kde z dřevnatějícího stonku vyrůstají dva mladé výhony. Tím podpoříte větvení přesně tam, kde chcete. Řez proveďte těsně nad párem listů, nikdy ne do starého dřeva bez listů – tam už rostlina většinou nenasadí nové pupeny. Používejte ostré nůžky, tupý nástroj rozdrtí stonek a zvýší riziko zahnívání.

Po odkvětu, obvykle koncem léta, odstraňte odkvetlá květenství a zároveň sestřihněte odplozené větvičky. Pozor ale na pozdní řez – pokud stříháte až v říjnu, nové výhony nestihnou vyzrát před zimou a rostlina pak trpí. Poslední větší zásah proto udělejte nejpozději v srpnu, aby měl rozmarýn čas připravit se na chladnější období.

Na závěr si všimněte, že tvarování rozmarýnu není jen o samotném řezu. Rostlina potřebuje světlé stanoviště, jinak se vytahuje i při pravidelné údržbě. Na parapetu s nedostatkem světla se výhony prodlužují a řez nepomůže tak, jak by mohl. Dopřejte rozmarýnu jižní parapet a po každém řezu ho přibližně měsíc přihnojujte poloviční dávkou hnojiva pro bylinky. Hustý tvar pak získáte během jedné sezóny.

Nejvhodnější období pro řez je jaro, konkrétně březen až duben, kdy rostlina začíná rašit. Druhý, mírnější řez můžete provést v létě po odkvětu. Pozor na podzim a zimu – tehdy rostlina odpočívá a řez by ji oslabil. Používejte ostré nůžky nebo zahradnické nůžky, které předem vydezinfikujete lihem. Tupý nástroj rozdrtí pletivo a otevře cestu houbovým chorobám.

Kdy a jak často stříhat, aby keřík zhoustl Nejlepší čas pro hlavní řez je jaro, kdy rozmarýn začíná růst. Zkraťte všechny výhony o třetinu až polovinu délky, a to rovnoměrně po celém obvodu rostliny. Během vegetace pak průběžně zaštipujte mladé vrcholy – stačí prsty nebo nůžky odstranit poslední pár listů. Tím donutíte rostlinu nasadit dva nové výhony místo jednoho a keřík se přirozeně zahustí.

Dalším častým problémem je nevhodná půda. Meduňce prospívá propustná, mírně vlhká hlinitopísčitá zemina s neutrálním až mírně zásaditým pH. Pokud máte na zahradě těžkou jílovitou půdu, přidejte do výsadbové jámy písek a kompost. Pěstujete-li meduňku v květináči, zajistěte drenážní vrstvu z keramzitu nebo štěrku. Na dně nádoby musí být otvory, přebytečná voda musí volně odtékat. V opačném případě kořeny zahnívají a rostlina i přes pravidelnou zálivku chřadne.

Ke sklizni přistupte dřív, než rostlina začne kvést – jakmile se objeví první poupata, listy ztrácejí na chuti. Odstřihávejte vnější listy odspodu, nebo celé natě ve výšce 5 cm nad zemí. Tím podpoříte další růst. Pokud chcete kopr sušit, sklízejte ho ráno po oschnutí rosy a sušte ve stínu při teplotě do 35 °C. Mražení je ale lepší – zachová více vůně. Kopr můžete také nechat kvést a vysemenit se; příští rok se vám sám vrátí na záhon.

Kořeny bylinek potřebují vzduch. Když je hlína neustále mokrá, přestane se k nim kyslík dostávat a kořenový systém začne odumírat. Nejde to vidět na povrchu, dokud není pozdě. Typický obrázek: listy zežloutnou, změknou a rostlina i přes pravidelnou zálivku zvadne. Pokud se to u vás děje, přestaňte zalévat a nechte substrát důkladně proschnout. Pro příště zkuste jednoduchý test: prstem sáhněte do hlíny do hloubky jednoho článku prstu. Pokud je hlína vlhká, žádnou vodu nepřidávejte.

Pokud chcete mít meduňku stále po ruce, vysévejte ji do menších nádob nábytek na míru parapetu. Při pokojové teplotě klíčí semena za 2–3 týdny, ale potřebují dostatek světla – bez něj se semenáčky vytahují a padají. Mladé rostlinky zalévejte odstátou vodou a po třech týdnech přihnojujte slabým roztokem kopřivového výluhu. Tím podpoříte tvorbu kořenů a listů. Na parapetu se meduňce daří celoročně, jen v zimě omezte zálivku a přesuňte ji na chladnější místo, aby si odpočinula.

Jak řezat, aby se keřík zahustil? Vždy stříhejte těsně nad párem listů, odkud vyraší dva nové výhony. Tím se rostlina přirozeně větví. Pokud střihnete na starém dřevě bez listů, riskujete, že místo zůstane holé, protože rozmarýn ze starého dřeva špatně obráží. U mladých rostlin zaštipujte vrcholy výhonů prsty nebo nůžkami – stačí odstranit poslední 2–3 cm. U starších rostlin můžete seříznout až o třetinu délky, ale vždy ponechte alespoň dva páry listů na každém výhonu.

Nejčastější chybou je řezat do dřeva bez listů. Když uříznete větvičku až u báze, kde už není žádný zelený pupen, zůstane suchý pahýl, který se už nikdy neobrazí. Stejně problematické je i příliš hluboké sestřihnutí všech výhonů najednou – rostlina pak nemá dostatek listů na fotosyntézu a může uhynout. Proto vždy ponechte alespoň dva páry listů na každém stonku.

If you have virtually any inquiries regarding exactly where along with how you can use navštívit stránku, it is possible to email us at our own internet site.