• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Začněte pohledem zvenčí. Podívejte se na hlavici komína z úrovně střechy nebo alespoň dalekohledem ze země. Zjistěte, jestli na ní nejsou praskliny, uvolněné cihly nebo poškozená betonová čepice. Pokud na hlavici sedí ptáci nebo je zanesená listím, musíte ji vyčistit. Uvnitř komínového průduchu se často usadí pavučiny nebo hnízda – ty poznáte podle toho, že tah je náhle slabší, i když jsou dvířka otevřená. V takovém případě použijte kartáč na násadě a průduch mechanicky protáhněte.

Praktický test, který vám pomůže, je jednoduchý: vezměte dvě polena přibližně stejné velikosti, jedno z čerstvě poraženého stromu a druhé, které máte uložené déle než rok. Podívejte se na jejich čela. U suchého polena uvidíte nejen výrazné praskliny, ale také změnu barvy – dřevo je světlejší, našedlé nebo až bělavé, a okraje prasklin jsou ostré, In the event you cherished this post as well as you want to acquire more details with regards to Aspiepedia.Com kindly check out our web page. suché, bez jakékoli vlhkosti. U mokrého polena je čelo tmavší, až žlutohnědé, a praskliny se teprve začínají tvořit – jsou úzké, mělké a často se táhnou jen po povrchu. Pokud si nejste jistí, přiložte na čelo hřbet ruky – suché dřevo působí na dotek teplým a suchým dojmem, zatímco vlhké je studené a na omak vlhké.

Jak rozlišit suchou kůru od mokré pomocí loupání? Vezměte kus dřeva a zkuste kůru oddělit prsty nebo nožem. U suchého dřeva se kůra odlupuje v tenkých, křehkých plátech, které se snadno lámou. U vlhkého dřeva je kůra pružná, často se trhá v celých pruzích a pod ní je hladká, vlhká kambium vrstva. Pokud kůra drží příliš pevně, dřevo je ještě čerstvé — a pokud se naopak sype na dotek, může být přeschlé, což vadí při opracování.

Kdy praskliny klamou aneb na co si dát pozor Praskliny na čele nejsou stoprocentním ukazatelem, a to zejména u dřeva, které bylo skladováno venku bez zastřešení. Déšť a vlhkost ze země totiž způsobí, že povrch polena navlhne, a trhliny se mohou částečně zavřít nebo naopak vypadat hlouběji, než je skutečný stav uvnitř. Proto se vždy dívejte na více polen z jedné hromady, ne jen na jedno. Pokud má většina polen výrazné, hluboké praskliny, je dřevo s největší pravděpodobností suché. Pokud jen některá mají trhlinky a ostatní jsou hladká, buďte obezřetní – dřevo může být vyschlé jen na povrchu, ale uvnitř stále vlhké.

Nakonec si udělejte zkušební zatopení. Použijte suché dřevo a malý oheň, jen abyste zjistili, jestli tah funguje správně. Sledujte, jestli se kouř rychle odvádí ven, a přičichněte – pokud cítíte spaliny v místnosti, je něco špatně. Tento test odhalí nejen ucpaný komín, ale i špatně nastavený přívod vzduchu. Po deseti minutách oheň uhaste a zkontrolujte, jestli se na skle kamen nesráží kondenzát – to by značilo, že dřevo je příliš vlhké. Celou prohlídku si zaznamenejte do kalendáře, ať víte, kdy je potřeba další kontrola.

Další praktický test spočívá v tom, že porovnáte barvu vnější a vnitřní strany kůry. U suchého dřeva bývá vnitřní strana (ta, která přiléhala ke dřevu) světlejší a suchá, bez mastného lesku. Pokud je lesklá, nazelenalá nebo s tmavými skvrnami, znamená to přítomnost vlhkosti a možný začátek hniloby. Tento rozdíl je patrný zejména u břízy, kde bílá kůra rychle ztmavne, ale vnitřek zůstává oranžový.

Před začátkem topné sezóny si většina lidí vzpomene na komín až ve chvíli, kdy se z kamen začne kouřit do obýváku. Přitom stačí projít deset základních bodů, které zaberou maximálně hodinu času a ušetří vás od nepříjemností v podobě sazí v byt v panelákuě, otravy oxidem uhelnatým nebo dokonce požáru. Následující kontrola není jen formalitou – je to pojistka, že váš komín zvládne celou sezónu bezpečně.

Typické chyby, které kazí celý efekt, jsou tři. Nejdřív to bývá příliš velké množství dřeva – hranice by neměla dosahovat až ke stropu topeniště, protože pak nemá plamen dostatek prostoru pro cirkulaci vzduchu. Druhou častou chybou je použití mokrého nebo jehličnatého dřeva, které vytváří dehet a ucpává komín. A třetí: lidé často nechají přívod vzduchu plně otevřený i po rozhoření, čímž přichází o teplo – hoření je sice rychlé, ale neefektivní. Ideální je přívod postupně škrtit, až se oheň ustálí.

Když potřebujete poznat, zda je dřevo dostatečně suché, barva odlupující se kůry je jedním z prvních ukazatelů, ale také častým zdrojem omylů. Ne každá tmavá kůra znamená suché dřevo, a ne každá světlá mokré. Klíčové je umět číst odstíny a strukturu kůry v souvislosti s dalšími znaky, jako je hmotnost, praskliny nebo zvuk při poklepu.

Důležité je ale rozlišit praskliny vzniklé sušením od prasklin, které signalizují problém. Pokud jsou trhliny jen na povrchu čela a sahají maximálně do hloubky jednoho až dvou centimetrů, jde o normální jev. Horší je, když se prasklina táhne celým polenem až do středu a rozděluje ho na dvě části. Takové dřevo může být přeschlé, křehké a při štípání se drolí. Naopak příliš úzké nebo vůbec žádné praskliny u polen, která měla podle prodejce schnout několik měsíců, značí, že dřevo bylo skladováno ve vlhkém prostředí nebo příliš natěsno.