• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Největším oříškem bývá zpevnění konstrukce. Levné modely mívají tenké dno, které se prohýbá, když do šuplíku naskládáte těžké hrnce. Řešení je jednoduché: ze zbytku dřevotřísky nebo překližky vyřízněte výztužný rám a připevněte ho na spodní hranu korpusu. Stejně tak zkontrolujte zadní stěnu – pokud ji výrobce vynechal, přidejte ji sami, protože brání vybočení konstrukce. Při používání ostrůvku nezapomeňte na to, že kolečka sice usnadňují manipulaci, ale nejsou určena k jízdě po koberci nebo přes prahy. Pokud máte osvětlení v obýváku kuchyni dlažbu, je to ideální; u vinylu nebo laminátu podložte kolečka tenkými filcovými podložkami, aby nezanechávaly stopy.

Spáry a rohy jsou místem, kde se ukáže kvalita práce. U skla se silikonové spáry musí zatřít do hladka – pokud je necháte jen tak, budou se v nich zachytávat mastnota a plíseň. U obkladu používejte spárovací hmotu odolnou vlhkosti, a to i za linkou. U lamina jsou spáry kryté lištami – dejte pozor, aby lišta přesně dosedala a nekroutila se v místě, kde navazuje na zásuvku.

If you want to find more information regarding barvy stěn do obýváku have a look at the internet site. Montáž samotná má také svá pravidla. Sklo se lepí na silikonové terčíky nebo na celoplošné lepidlo – terčíky jsou rychlejší, ale pokud je podklad hodně křivý, celoplošné lepidlo s vyrovnávací stěrkou zabere. Obklad se lepí flexibilním lepidlem na rovný a suchý podklad – nikdy ne na sádrokarton bez penetrace, jinak dlaždice po roce odpadne. Lamino se montuje na lišty nebo na lepidlo – největší chyba je lepit ho přímo na zeď bez podložky, protože se vlhkostí začne kroutit.

Rozměry ostrůvku by měly vycházet z velikosti vaší kuchyně, ne naopak. Do kuchyně o šířce 2,5 metru se vejde ostrůvek o šířce 60 až 80 centimetrů a délce maximálně 120 centimetrů. Širší model by už znemožnil otevírání skříněk v lince. Důležitá je také výška – pracovní deska by měla být přibližně 6 až 8 centimetrů pod úrovní vašeho lokte, když stojíte. Pokud plánujete ostrůvek používat i jako jídelní stůl, počítejte s tím, že běžná barová stolička vyžaduje o 10 centimetrů vyšší desku, než je standardní kuchyňská linka. Nezapomeňte změřit i výšku pod ostrůvkem – aby se pod něj daly zasunout židle nebo aby nepřekážel parapetu.

Odvětrání a elektřina: dvě věci, které se nevyplatí podcenit Sušička potřebuje odvod vlhkého vzduchu, i když má vestavěný kondenzátor. V uzavřené skříni se vlhkost sráží na stěnách, což vede k plísním a korozi. Vyřešte to tak, že do skříně umístíte větrací mřížky nebo štěrbiny – alespoň jednu nahoře a jednu dole. Pokud je skříň zcela uzavřená, musíte do ní vyvrtat otvory nebo nechat dvířka pootevřená, což ale není praktické. Při odvádění hadice do odpadu použijte sifon s dostatečným průměrem, aby nedocházelo k přetékání. Nikdy neumisťujte sušičku do skříně bez přístupu k filtru – bez čištění po každém cyklu se zvyšuje spotřeba a hrozí přehřátí.

Výběr materiálu na kuchyňskou zástěnu není jen o barvě a vzoru. Sklo, keramický obklad a lamino vypadají na první pohled podobně, ale zásadně se liší v tom, jak je řežete, kotvíte a spárujete. Nejčastější chyba, kterou domácí kutilové dělají, je rozhodnout se podle ceny materiálu, aniž by spočítali náklady na přípravu podkladu a doplňky. Výsledkem je pak zástěna, která sice stála málo, ale montáž vyžadovala dvakrát tolik práce a speciální nářadí.

Zásuvky a vypínače jsou druhým častým zdrojem chyb. U skla se vyřezávají otvory už ve výrobě – a když je umístění špatně, nepomůže vám nic. U obkladu si vystačíte s diamantovým korunkovým vrtákem, ale pozor na to, že dlaždice pod vrtákem praská, pokud nemáte podložku a nevedete vrták kolmo. U lamina je řezání otvorů nejjednodušší – běžnou pilkou na sádrokarton si poradíte i s kuchyňskou linkou, jen musíte dávat pozor, aby se laminovaná povrchová vrstva neotlačila.

Než začnete stavět skříň s pračkou a sušičkou nad sebou, spočítejte si přesné rozměry. Většina výrobců uvádí hloubku a šířku bez madel, výstupků na zadní straně a bez připojovacích hadic. Skříň musí být alespoň o dva centimetry širší, než je skutečný rozměr spotřebičů, a v hloubce počítejte s rezervou pro koleno hadic a kabeláže. Častá chyba je, že se lidé řídí jen šířkou a výškou, ale zapomenou na prostor rady pro rekonstrukci otevření dvířek bubnu a pro ventilaci. Pokud má sušička kondenzační nebo tepelné čerpadlo, potřebuje odvětrání i v zadní části, ne jen přední mřížku.

Elektrické připojení musí být samostatný obvod s jističem, který odpovídá příkonu obou spotřebičů. Pračka a sušička dohromady běžně přesahují hodnotu běžné zásuvky na chodbě, takže si ověřte průřez kabelu a stav zásuvky. Ideální je mít pro každý spotřebič vlastní zásuvku, ne rozdvojku. Rozdvojka nebo prodlužovací kabel jsou častou příčinou požárů, zvlášť když se spotřebiče spustí současně. Pokud nemáte jistotu, nechte si udělat revizi elektroinstalace odborníkem, a to před montáží skříně, ne až po ní.