• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Druhá věc se týká názvů ulic. Vinohrady byly v 19. století připojeny k Praze, ale dlouho si držely vlastní správu. Proto tu najdete názvy jako Italská, Anglická nebo Francouzská – vznikly jako pocta zahraničním kulturám, které ovlivňovaly místní architekturu. Při procházce si dejte pozor osvětlení v obýváku na to, že název ulice ne vždy odpovídá jejímu charakteru. Třeba ulice Americká nemá nic společného s Amerikou – pojmenována byla podle rakouského císaře Františka Josefa I., který měl titul „apoštolský císař" a jehož choť byla dcerou bavorského vévody. Tento zmatek mnohé zmate, ale když víte, že jména vznikala v době rakousko-uherské monarchie, přestanete hledat logiku v geografii.

Na závěr jedno praktické doporučení. Při objevování Starého Města si nevšímejte jen toho, co je vidět na povrchu, ale také toho, co se děje pod vašima nohama. Mnohé sklepy a podzemní úložné prostory v malém bytě jsou pozůstatky středověkých domů, které byly později přestavěny. Moderní budovy často tyto prostory využívají jako sklady nebo garáže, ale jejich historické jádro zůstává zachováno. Pokud máte příležitost se do některého z nich podívat, neváhejte. Ale pozor – ne každý sklep je otevřený veřejnosti a vstup na cizí pozemek je problém. Vždy se předem informujte na otevírací dobu a podmínky přístupu. Jen tak se vyhnete zbytečným komplikacím a váš zážitek ze Starého Města bude stát za to.

Procházíte-li se dnešním Smíchovem, jen těžko si představíte, že místa mezi rušnými ulicemi a kancelářskými komplexy kdysi pokrývaly rozsáhlé vinice a malebné usedlosti. Jejich příběh ale není ztracený – stačí vědět, kam se dívat a na co se zaměřit. Pozůstatky minulosti na vás čekají na místech, kde byste je nejméně čekali, a jejich objevování je dobrodružstvím i pro zkušeného milovníka historie.

jak zařídit malou kuchyni rozpoznat původní prvky od mladších přestaveb Zásadní chybou, které se amatérští badatelé dopouštějí, je zaměňování novodobých rekonstrukcí za originální historické prvky. Původní kamenné zdivo poznáte podle hrubého povrchu, nepravidelných spár a použití místního materiálu, zatímco moderní opravy mívají příliš pravidelné tvary a světlejší maltu. Stejně tak si všímejte střech – původní usedlosti mívají valbovou nebo sedlovou střechu s taškami bobrovkami, zatímco novější přístavby často používají pálené tašky jiného typu nebo plech. Pokud si nejste jistí, porovnejte si stavbu se starými fotografiemi z veřejných sbírek – ale pozor, ne všechny archivní snímky jsou spolehlivé, někdy zachycují už upravený stav.

Při rekonstrukci se zaměřte na to, aby nové zásahy respektovaly původní strukturu, ale zároveň umožnily moderní bydlení. Například staré dřevěné trámy můžete ponechat viditelné a zateplit je přírodními materiály, které neomezí jejich prodyšnost. U oken volte rámy s úzkými profily, které kopírují historické členění, ale mají izolační trojsklo. Vyberte si také jednu nosnou myšlenku, která propojí všechny slohy – může to být materiál, barva nebo světlo. Tento přístup je náročnější na plánování, ale výsledek je funkční a esteticky čistý.

Druhou zastávkou bývá ulice U Starého hřbitova, kde se nachází budova pražského Židovského muzea. Tady se často zapomíná na méně známý fakt: Golemova historie se pojí i s rabínovým domem, který stál nedaleko. Pokud se vydáte tímto směrem, nespěchejte. Prohlédněte si okolní dvory a průchody, ale respektujte soukromí – většina budov je obydlená a vstup na dvory bývá omezený. Místo toho, abyste si vynucovali přístup, raději si přečtěte informační tabule, které zde najdete.

Začněme první: původní vinice se nerozkládaly na území dnešní „staré" zástavby, ale spíš na svazích směrem k dnešním Nuslím a Žižkovu. Ve středověku tu byly pozemky pražských měšťanů, kteří si hrozny nechávali zpracovávat v místních sklepech. Když se procházíte po ulici Vinohradská, všimněte si, že ulice není rovná – kopíruje terén bývalých vinohradnických tratí. Typická chyba turistů je hledat vinice na rovině, ale skutečný reliéf čtvrti je členitý a právě tyto nerovnosti prozrazují původní využití půdy.

Čtvrtý praktický bod se týká dopravy. Vinohrady mají jednu z nejhustších sítí tramvajových linek v Praze, a to může být past. Trasy vedou přes frekventované křižovatky, kde se potkají čtyři linky najednou. Při přecházení se vždy dívejte na obě strany, i když je zelená. Řidiči tramvají mají přednost, ale ne vždy dodržují rychlost. When you have virtually any questions relating to exactly where along with tips on how to employ úložné prostory v malém bytě, you'll be able to e-mail us in the site. A pokud plánujete cestu metrem, pamatujte, že stanice Jiřího z Poděbrad je sice centrální, ale její výstupy vedou do různých částí čtvrti – jeden na náměstí, druhý do ulice Belgická. Spoléhat na orientační cedule je fajn, ale nejlepší je si předem zjistit, kterým východem jít, jinak uděláte zbytečný okruh.