• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když se vrátíte domů a najdete rozkousaný polštář nebo poškrábané dveře, první reakce bývá naštvání. Jenže pes nekousal nábytek ze zloby – nejde o pomstu ani o neposlušnost. Jde o projev separační úzkosti, tedy panické reakce na vaši nepřítomnost. Tento problém postihuje až čtvrtinu psů, ale většina majitelů ho přehlíží, dokud nedojde k velkým škodám. Rozdíl mezi nudou a úzkostí je přitom zásadní – a podle toho se také volí řešení.

Věnujte pozornost signálům, které štěně vysílá. Pokud po jídle zvrací, má nafouklé břicho nebo trpí průjmem, znamená to, že mu něco nesedí. V takovém případě vynechte jedno krmení a podávejte pouze vodu, pak nasaďte rýžový odvar a postupně přidávejte původní krmivo. Když problémy trvají déle než dva dny, vyhledejte veterináře. Naopak pokud štěně jídlo odmítá a je apatické, může to být první příznak nemoci – nikdy ho nenuťte do jídla a sledujte, zda se situace lepší. Pamatujte, že správná váha je důležitější než množství snědeného krmiva – štěně by mělo mít hmatatelná žebra bez viditelného vyčnívání.

Jak poznáte, že jde skutečně o úzkost, a ne o obyčejnou nudu? Pes s úzkostí se neprojevuje jen destrukcí. Typické jsou i další signály: nadměrné slinění, kňučení nebo vytí, neustálé přecházení, třes, zrychlené dýchání, opakované olizování tlapek, nebo naopak úplná apatie. Klíčové je, že tyto projevy začínají už ve chvíli, kdy se začnete oblékat nebo brát klíče – pes ví, že přichází odloučení, a spouští se u něj stres. Pokud se pes chová zničující pouze občas a jinak je v klidu, spíš jde o nudu a nedostatek pohybu. Úzkostný pes se neuklidní ani s hračkou, ani s pamlskem – jeho mozek je v útlumu, takže mu žádná zábava nepomůže.

Než začnete cokoli trénovat, navštivte veterináře. Separační úzkost může být sekundárním projevem bolesti (například kloubů nebo zubů) nebo hormonálního problému. Také je dobré vyloučit syndrom kognitivní dysfunkce u starších psů. Pokud je pes zdravý, přejděte k systematickému tréninku. Základem je postupné navyšování doby odloučení, úprava interiéru ale s důležitým pravidlem: pes musí zůstat v klidu i po vašem odchodu. Začněte s mikroodloučením – vezměte klíče, oblékněte bundu, ale jen si sedněte zpět. Opakujte, dokud pes nereaguje. Pak odejděte na pět vteřin, vraťte se, ale ignorujte ho. Postupně čas prodlužujte, ale vždy se vracejte dřív, než začne pes projevovat známky stresu.

U koťat je situace odlišná. Mláďata se odčervují poprvé ve věku tří týdnů, poté se postupuje v intervalu dvou až tří týdnů až do věku tří měsíců. Následně se přechází na režim dospělých koček. Důvodem je fakt, že koťata se mohou nakazit parazity již od matky, a to prostřednictvím mléka. Pokud si kotě přinesete z útulku nebo od chovatele, vždy zjistěte, kdy bylo odčerveno, a v případě nejistoty navštivte veterináře, který doporučí vhodný přípravek a interval.

Odčervování koček patří k základní péči, ale častou otázkou zůstává, jak často ho provádět. Jednoznačná odpověď neexistuje, protože frekvence závisí na tom, zda jde o kočku domácí, výběhovou, mládě nebo dospělého jedince. Obecně platí, že kočky žijící pouze v bytě by měly být odčerveny dvakrát ročně, zatímco kočky s přístupem venku potřebují odčervení častěji, obvykle čtyřikrát ročně. Rozhodující je ale i to, jak kočka loví, jak často přichází do kontaktu s jinými zvířaty a jak pečlivě dodržujete hygienu domácnosti.

Mnozí majitelé rádi štěněti přilepšují syrovým masem, vejci nebo mléčnými výrobky. Syrové maso je vhodné až po ukončení očkování a vždy musí být čerstvé a bez kostí, které tříští. Mléko štěňatům často škodí, protože nesnášejí laktózu – průjem po mléce je běžný. Skvělé jsou naopak vařená mrkev, rýže nebo tvaroh jako přídavek, ale měly by tvořit maximálně deset procent denní dávky. Zcela nevhodné jsou zbytky ze stolu, uzeniny, čokoláda, hroznové víno a cibule – ty mohou štěně vážně ohrozit. Pokud si nejste jistí, poraďte se s veterinářem, ale nikdy nepodávejte štěněti léky pro dospělé psy nebo lidské přípravky.

Četnost krmení je stejně důležitá jako složení. Do stáří tří měsíců by mělo štěně jíst čtyřikrát denně, od tří do šesti měsíců třikrát denně a od šesti měsíců do jednoho roku stačí dvě denní dávky. Velmi malá štěňata mají malý žaludek, ale rychlý metabolismus – pokud dostanou pouze dvě velké porce, může dojít k přetížení trávení a následnému zvracení. Naopak příliš časté krmení většími dávkami podporuje nadváhu, která zatěžuje klouby. Denní dávku rozdělte na stejné porce a podávejte je v pravidelnou dobu, nejlépe po procházce a vždy s čerstvou vodou.

For more info about https://feywild.thirdrealm.org/ check out our internet site.