• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Při plánování myslete na to, že balkon je venku, takže každý kus nábytku a dekorace musí přežít déšť, mráz i slunce. Levné dřevovláknité desky se rychle zničí, raději sáhněte po plastu, hliníku nebo ošetřeném dřevu. Textilie pořizujte jen takové, které lze prát a které mají ochranu proti UV záření. Pokud bydlíte v přízemí, nezapomeňte, že balkon je viditelný z ulice – použitím pohledových zástěn z bambusu nebo ratanu vyřešíte soukromí i ochranu před větrem.

Začněte tím, co z balkonu zmizí. Většina lidí chová na balkoně věci, které tam mají jen proto, že „se nevešly jinam". Vyhoďte prázdné květináče, rezavé grily a nefunkční sušák. Pak si položte otázku, co na balkoně skutečně potřebujete – a co je jen zbytečný balast. Zbavte se také velkých plastových beden a vytvořte si jednu polici na sezónní potřeby, kterou upevníte do rohu. Typická chyba je snažit se balkon nacpat nábytkem, který se sem nehodí – velký zahradní stůl sem prostě nepatří.

Největší objem odpadu v koupelně obvykle tvoří plastové lahvičky od šamponů, gelů a krémů. Než sáhnete po další skleničce s pumpičkou, zvažte, co se skutečně stane, když přejdete na tuhou kosmetiku nebo domácí směsi. Nemusíte měnit celou koupelnu najednou – stačí začít u jednoho produktu, který používáte denně, a postupně sledovat, kolik toho vyhodíte za měsíc.

Kromě setkávání s jinými psy je nezbytné zvykat štěně na manipulaci s tělem. Pravidelně mu sahejte na tlapky, uši, ocas, otevírejte mu tlamu a čistěte zuby. To jsou situace, které vás v dospělosti čekají u veterináře nebo při běžné péči, a pokud si na to štěně nezvykne v mládí, bude to vnímáno jako ohrožení. Stejně důležité je zvykat ho na různé povrchy – trávu, písek, dlažbu, mřížky. Každý nový povrch je pro štěně příležitostí k učení.

Nezapomínejte, že socializace se týká i vztahu k ostatním psům. Ideální je, aby se štěně setkávalo s dobře socializovanými dospělými psy, kteří mu ukážou, jak komunikovat. Vyhněte se ale psím parkům, kde neznáte povahu ostatních zvířat. Lepší je domluvit si schůzku s jedním psem, kterého znáte a kterému důvěřujete. Také pozor na to, aby štěně nebylo neustále mezi psy, které by ho mohly fyzicky převyšovat a zastrašovat. Socializace by měla být pro štěně zábava, ne boj o přežití.

Na druhou stranu pozor na opačný extrém – přehnané dávky podnětů. Štěně potřebuje čas na zpracování dojmů. Pokud mu během jedné procházky naservírujete pět různých lidí, tři psy, auta a zvuky, může dojít k přetížení. Projevem je často kňučení, zívání, olizování nebo dokonce odmítání jít dál. V tu chvíli je nejlepší štěně odvést do klidného prostředí a nechat ho odpočívat. Socializace by měla být jako mozaika – každý dílek poskládáte samostatně a až potom je spojíte dohromady.

Typickým trikem při prodeji z druhé ruky je, že prodejce nabízí „originální certifikát" ze zahraničí, ale kámen už byl vyměněn nebo poškozen. Proto je vhodné nechat si kámen nezávisle přeměřit u zlatníka nebo gemologa, který má potřebné přístroje. Elektronické měření hmotnosti, kontrola rozměrů a případně spektroskopie odhalí, zda se s údaji v certifikátu. Tento krok je sice zpoplatněn, ale u dražších kamenů se vyplatí i proto, že vám dá jistotu, že nekupujete „prase v pytli".

Než začnete zkoumat samotný kámen, ověřte si číslo certifikátu. Každý pravý certifikát má unikátní identifikační číslo, které by mělo být uvedeno jak na papírovém dokladu, tak obvykle i na obroučce šperku nebo na laserovém gravírování na kulatém výbrusu. Toto číslo si poznamenejte a zkuste dohledat v databázi příslušné laboratoře, pokud takovou možnost nabízí. Online databáze bývají nejrychlejším způsobem, jak zjistit, zda dokument není padělek nebo zda nepatří k jinému kameni.

Základním pravidlem je začít co nejdříve, ideálně mezi třetím a dvanáctým týdnem věku. V tomto období je štěně nejvnímavější k novým podnětům. Neznamená to ale, že byste ho měli hned tahat mezi davy lidí nebo na rušné ulice. Postupujte postupně a vždy respektujte jeho aktuální stav. Štěně by mělo mít možnost si novou situaci prohlédnout z bezpečné vzdálenosti a samo se rozhodnout, kdy se přiblíží. Pokud ho budete nutit do kontaktu, který nechce, může si vytvořit trvalý odpor.

Dalším častým pochybením je spoléhání se na certifikát, který je starší než samotný šperk. Certifikáty nemají expiraci, ale pokud byl diamant zasazen do nové obroučky, měl by být přeměřen a mělo by být vystaveno nové potvrzení. Pokud prodejce tvrdí, že kámen pochází z dědictví a certifikát je z doby před desítkami let, ověřte si, zda laboratoř, která ho vydala, stále existuje a zda její standardy odpovídají dnešním. Starší certifikáty nemusí obsahovat všechny moderní informace, ale to neznamená, že jsou automaticky neplatné.